Práce, práce, práce

Přijde mi, že tady ten čas utíká nějak rychleji než v ČR. Jsme tady už třetí měsíc a přitom mi to přijde jako dva týdny. Naposledy jsem psal, že chodím po pohovorech a hledám práci. To se mi nakonec povedlo, takže už skoro měsíc pracuju.

Přijímací pohovor byl dost v pohodě. Ve čtvrtek 27.10. mi po telefonickém rozhovoru poslali online testovací příklady, které jsem měl vypracovat. V pátek jsem svoje řešení poslal zpět, aby mi v pondělí volali, že mám ve přijít na osobní pohovor. Tam mě přivítali tři borci - dva programátoři, se kterými jsem teď v týmu a majitel firmy. Vtipná věc. Majitel se jmenuje taky Nowak, takže si prý půlka firmy myslela, že jsme příbuzní :) Každopádně pohovor probíhal úplně v pohodě, všichni byli hrozně příjemní a usměvaví. Otázky se moc nelišily od toho, co se ptají firmy často i v ČR, takže pohoda. Přibližně po 45 minutách různých technických dotazů byl konec. Měl jsem z toho tak dobrý pocit, jak snad ještě nikdy - asi jsem se zrovna ten nějak dobře vyspal :) A dobrý pocit se potvrdil hned další den, kdy mi volali s dalšími otázkami. Ptali se např. jaký si představuju plat, jak je to teda s mým pracovním povolením a tak. Výsledkem bylo, že moje představy o platu předají ve vedení a ze se ozvou po víkendu. Proto jsem byl celkem překvapený, když jsem měl za pět minut další hovor, kde mi bylo sděleno, že teda dobrý a jestli chci, tak po víkendu už můžu nastoupit za ty peníze co jsem si řekl :)

První (tý)dny v práci

Zatím asi jediná nevýhoda nové práce je v tom, že kanceláře jsou od našeho domu dost daleko. Normálně cesta do práce trvá cca 50 minut s jedním přestupem. Jelikož je asi dvě zastávky před tou naší, kde nastupuju, vozovna, tak jsem vychytal čas, kdy můžu jít a chytit šalinu, která jede přímo až k práci, takže je to pohodlnejší. Ale až teď vážně začínám poznávat rozdíly mezi ČR a Kanadou. Pokud jdu do práce před sedmou hodinou, prakticky pokaždé jedu v šalině skoro sám. Až v Downtownu nastupuje většinou pár lidí, ale v takhle velkém městě bych čekal mnohem větší návaly. Tady se to asi prostě nenosí vstávat brzo a být brzo doma. Nedovedu si představit, že bych v Brně v 6:45 jel sám v MHD, tam býval spíš opačný problém. Cesta z práce domů to většinou bývá větší dobrodružství. Jelikož jezdím celkem brzo, tak vozy bývají pořád poloprázdné. V Downtownu je ale odpoledne mraky aut a jelikož streetcar sdílí svůj jízdní pruh s auty, je to někdy dost o nervy a cesta často trvá mnohem déle.

Během času stráveného v MHD ale zase víc poznávám místní kulturu a je to někdy celkem sranda. Např. se mi stalo, že řidič už rozjeté šaliny zastavil přímo uprostřed křižovatky, protože viděl dobíhat jednoho člověka na zastávku. Další řidiči zase když ve voze vidí nějaké turisty, tak do reproduktorů vykládají, co se na které zastávce nachází. Často je vidět, že se spolu v MHD baví úplně cizí lidi. Minule např. skupinka čtyř lidi, co se dle rozhovoru nikdy neviděli a bavili se o tom, co kdo dělá a tak. Tu samou jízdu nás vezl super řidič. Do reproduktorů nám vykládat vtipy, pak se ptal lidí, kdo má rád jakou koledu a tu koledu se pak snažil zahrát klaksonem. Korunu tomu nasadil, když se zeptal, jestli jede někdo, kdo má dnes narozeniny. Po tom, co se jedna paní přihlásila řekl, že jí teď celá šalina zazpívá Happy Birthday. A fakt že jo. Vážně všichni na jeho "tři, čtyři" začali zpívat. Dovedete si představit něco takového v Brně (pokud pominu rozjezdy plný ožralých lidí :D)?

No ale zpět k práci. Nastoupil jsem v úterý 8.11. Hned ve výtahu nahoru jsem se seznámil s prvním kolegou. Jmenuje se Lukasz, je z Polska a ten den nastupoval do firmy na tu stejnou pozici co já, jen do jiného týmu. První tři dny jsme měli jen a jen samá školení, ale uteklo to hrozně rychle a bylo to zajímavé. Hned při podpisu smlouvy mě zaujaly tyto body:

• Pracovní doba je 8 hodin. To je stejné jak u nás jen s tím rozdílem, že je tady obědová pauza součástí pracovního dne. A pauza trvá hodinu. 
• Jelikož tu neexistuje něco jako neplacený přesčas, tak přímo ve smlouvě je zakázáno pracovat přesčas. Pokud bych to porušil, můžou mě na hodinu vyhodit :) I když zatím moc nechápu, proč to tam je. Příchody ani odchody se tu nijak nekontrolují, ve všem mají zaměstnanci důvěru, že budou pracovní čas dodržovat. Nemají tudíž ani jak zjistit případné přesčasy.
• Výpovědní lhůta ze strany zaměstnance není dva měsíce jako v ČR, ale pouhé dva týdny. Ze strany zaměstnavatele to je stejné jak u nás. Při porušení kázně na hodinu bez odstupného, jinak jsou odstupné tři měsíční platy.
• Výplata je tady dvakrát za měsíc, vždy v pátek. Nastoupil jsem v úterý 8.11., první výplatní den byl další pátek (18.11.) za období od 31.10. do 11.11. Takže už po deseti dnech v práci jsem dostal první výplatu, kde mi proplatili čtyři dny. Celkem pohoda a rychle si na to člověk zvykne :)
• Částka výplaty je udaná za rok a ne za měsíc.
• Ve smlouvě mám 15 dní dovolené. Oproti ČR to vypadá jako málo, ale když vezmu kratší pracovní dny, tak se to dostatečně vyrovná. K tomu jsou ještě 3 sick day a 3 dny osobního volna (když si člověk potřebuje něco zařídit nebo tak). A co jsem pochopil od ostatních, tak počet dní dovolené zaleží taky na tom, jak dlouho ve firmě člověk je. 
• Zkušební doba je stejně jako u nás 3 měsíce. Smlouvu mám na dobu neurčitou (tedy do té doby dokud mi platí pracovní povolení). Co jsem se bavil s Pedjou, který taky dělá v IT, tak se na dobu neurčitou smlouvy nově příchozím moc často nedávají, takže jsem je musel okouzlit :D 
• Stejně tak máme mezi bonusy rozšířenou zdravotní péči, což je prý taky celkem složité tady najít, takže jsem dost spokojenej.  
• Další benefity se tu moc nenosí. Máme členství ve fittness, což je super. Mohl jsem mít firemní MAC, ale po vyzkoušení jsem se vrátil ke stolnímu PC s Linuxem. MAC bych musel každý den tahat domů, protože se jim tady prý už párkrát stalo, že je někdo vykradl. Stravenky tady vůbec neznají.

Asi jsem se ještě nezmínil, co přesně dělám. Jsem Backend Developer ve firmě, která se jmenuje Parka Group a má několik desítek high traffic webů. Jedná se např. o různé online seznamky. Je zajímavé sledovat jak různorodá je tady společnost. V jednom týmu se mnou pracují Steve, který je z Kanady, Max z Ruska, Guillermo z Venezuely a Bijan z Íránu. Všichni žijí v Kanadě už několik let a všichni jsou neskutečně v pohodě. A jaké jsou tedy nejdůležitější poznatky k práci?

• Hrozná pohoda. Tady asi neexistuje nikdo, kdo by byl ve stresu. Všechny úkoly, co děláme jsou časově odhadnuty tak, aby se opravdu daly dělat pořádně a v klidu. Organizace práce je na špičkové úrovni.
• Je to tady na můj vkus až příliš profesiolnální. Jak je to pohoda, tak je to na druhou stranu i velká nuda v mimo pracovní rovině. Prakticky celý den ticho, nikdo si tu s nikým nepovídá. Když to hodně přeženu, tak mimopracovní konverzace se většinou omezuje na "Ahoj, jaký byl tvůj víkend" v pondělí ráno a "Tak ahoj, užijte si víkend" v pátek odpoledne.
• Jsou tu suchaři. Nemají takový smysl pro humor jako v ČR. Hlavně černý humor jim nic moc neříká.
• V pátek 9.12. budeme mít vánoční večírek. Opět trochu rozdílný - je naplánován od 12 do 15. Nejprve bude oběd, potom tajný Santa (ještě moc nevím co si pod tím představit, ale po stromečkem je spoustu dárků, tak si asi každej bude něco losovat) a ve tři odpoledne pak máme normálně meeting jako každý pátek. Žádné pivo, žádná párty, prostě klasická nuda. Asi.

Každopádně v práci teda zatím dost dobrý. Uvidíme jak se to bude vyvíjet dál, ale od mého nástupu ani nebývají žádné další pohovory, kolegové mě chválí, takže myslím, že to bude dobré i nadále. 

Počasí

Dost bylo o práci a zpátky k normálním věcem. Počasí je tady pořád stejné. Minule jsem psal, že bylo v pátek snad 20 stupňů. Tak hned v sobotu poprvé nasněžilo. Sice jen nepatrně, ale sníh to byl. V neděli hned roztál a od té doby se teploty drží nad nulou, někdy těsně, jidny více. Celkově mi to zatím přijde jako podzim v ČR. Kolegové z práce se ale mezi řečí zmínili, že u nich už nasněžilo víc. Někteří ale dojíždí hodinu autem bůhví odkud. Podle předpovědi počasí by opravdová zima měla přijít až tak za dva týdny, tak uvidíme.

NBA

Jak jsem psal minule, chtěli jsme se podívat na NBA a to se nám i povedlo. Lístky na basketbal jsou tu o dost levnější než na hokej, což je dost zajímavé, když si vezmete, že Toronto loni bylo mezi čtyřmi nejlepšímy týmy NBA. My jsme na naše místa, která byla opět nahoře, dali cca 25 CAD za jeden lístek, což není vůbec špatná cena.

Navštívili jsme zápas Toronto Raptors proti Sacramento Kings, kde bylo Toronto velkými favority. Jak už to tak bývá, když já někam dojdu, tak dostali slušně na prdel a zápas patřil k podprůměrným. Borci kolem po zápase říkali, že to asi bylo domluvený na charitu, že s tak slabým týmem jako je Sacramento nemůžou normálně prohrát. No neměl jsem moc radost :D

Jinak je ale NBA mnohem větší show a zábava než NHL. Lidi během zápasu fandí, klidně i hraje hudba (hráli třeba Celeste Buckingham), v komerčních přestávkách na hřišti předvádí své umění taneční skupiny. Samozřejmostí je i spousta soutěží o různé dárkové poukazy a taky rozhazování stovek triček a dresů. V jednom timeoutu dokonce přímo na hrací ploše soutěžili dva borci v karaoke. Pivo na zápase stálo zase kolem 12 CAD, ale jelikož jsem měl už potvrzenou práci, tak jsem si jedno dopřál :)

Telefony

Původní telefonní tarif co jsem měl u společnosti WIND, byl nejlevnější který jsem tady našel. Bylo potřeba mít mobil kvůli pohovorům a hledání práce, takže to celkem sloužilo. Brzy se ale ukázalo proč jsou tarify tak levné. Pokrytí bylo dost špatné, ve většině budov nebylo vůbec, ani u nás doma. Internet pomalý a nestabilní. Po nalezení práce tedy byl čas na změnu.

Jelikož se tady tarify platí dopředu a ne zpetně jako v ČR, tak jsem měl celkem obavy, tak bude přenos čísla k jinému operátorovi probíhat. V Kanadě jsou tři hlavní operátoři - TELUS, Rogers a Bell. Pak je tu spoustu virtuálních operátorů (Fido, Public Mobile, Freemobile atd), kteří sdílí sítě s těmi třemi hlavními. A pak je tu WIND - ti mají vlastní pokrytí, které nestojí za nic a funguje jen v některých částech Kanady. Po nějakém hledání a konzultaci s kolegy v práci, jsem se rozhodl pro Fido, který používá Rogers síť a měli zrovna nějakou akci. Tarif, ve kterém je 1000 volných minut celosvětově, neomezené SMS a 3GB dat za 60 CAD. To už je trochu dražší než v ČR, ale v porovnání s platem tady a u nás je to pořád dobrá cena.

Přišel jsem na pobočku asi 3 dny po tom, co jsem zaplatil tarif na další měsíc u WIND. Na mojí otázku jak se řeší převod čísla mi bylo řečeno, že to udělají na počkání. Že ani nemusím jít do WINDu, ať si trhnou. A fakt že jo. Za pět minut jsem měl novou sim kartu se svým starým číslem u nového operátora. Za asi dvě hodiny mi jen psali z WINDu, proč jsem se rozhodl odejít a že mi přeplatek mi vrátí do tří dnů na kartu, kterou jsem platil. Dost podobné jako v ČR, že?

S tím ale zábava nekončí. Po přihlášení do internetové samoobsluhy můžete dělat takové ty normální věcí jako platit účty, povolit nebo zakazát roaming, měnit tarif atd. Tady jde samoobsluha ještě dál a online si můžete změnit telefonní číslo na jakékoliv volné. Stejná SIM karta, nové číslo, bez nutnosti vytáhnout paty z domu. Dobrá vychytávka.

Jelikož jsou převody mezi operátory tak snadné, po přibližně týdnu kolegové v práci objevili super promo akci od operátora Public Mobile. Tarif na 90 dní, neomezené volání po Kanadě, neomezené SMS celosvětově a 12GB dat za 120 CAD. Recenze na PM jsou na internetu dobré, běží na TELUS síti, takže s pokrytím nebude problém a vše se řeší online, protože nemají pobočky. Tak jsem si řekl, že proč to nezkusit. Objednal jsem si sim kartu za 5 CAD a pustil se do formuláře pro aktivaci. Formulář má 6 kroků, kde ve druhém se vyplňuje číslo, které chce člověk přenést. Dostal jsem se úspěšně až k pátému kroku, kde se zadavájí platební údaje a zde nastal problém. Žádna z českých karet nefungovala. Zkoušel jsem i nějaké obchody, kde by měli mít vouchery, kterými se za služby PM dá platit, ale bezúspěšně. Formulář jsem tedz stornoval a k šestému kroku potvrzení jsem se ani nedostal. Tři týdny bylo vše v pohodě a včera se mi telefon odpojil od sítě a najednou se nemůžu přihlásit. Po komunikaci s Fido, jsem zjistil že PM převedlo moje číslo k nim, i když jsem formulář nedokončil. Jelikož jsem ale nevybral žádný tarif, ani nezaplatil, tak číslo nefunguje ani u PM ani u FIDO. Přihlášení do účtu, který se vytváří hned v prvním kroku aktivačního formuláře taky nefunguje. Takže se krásně ukázala i slabina toho jednoduchého převádění čísel. Teď si aspoň procvičím angličtinu při komunikaci s dvěma zakaznickými podporami :) Mohl bych si jednoušše udělat nové číslo a pak si ho jen změnit na staré číslo, ale nějak ten telefon teď nepotřebuju, tak uvidím, jak to nakonec dopadne. Každopádně ten kdo programoval web PM by měl dostat okamžitě padáka, podle diskuzního fóra PM nejsem jediný se stejným problémem :)

Bankovní účet

Při nástupu do práce jsem musel mít i kanadský účet. Zašel jsem tedy do nejbližší banky a zařidil si ho. Proces to byl úplně v pohodě. Potřeboval jsem jenom pracovní povolení, pas a občanku a kanadské telefonní číslo. Během půl hodiny nebylo co řešit, dostal jsem dočasnou debetní kartu a pořádal si o virtuální kreditní kartu, pro platby na internetu. Zajímavostí však zůstávají rozdílné poplatky než v ČR. Já mám teď v nějaké akci účet na půl roku zdarma, který má neomezené vklady i výběry. Normálně ten účet stojí 12 CAD měsíčně, což mi přijde hodně. Je tu ale druhá varianta, která je pořád bezplatná a která má nějaká omezení. Zůstává neomezený počet plateb a výběrů z bankomatů, ale na účet se smí peníze vlořit "jenom" 12x za měsíc. Vůbec nechápu proč to tak je. Copak někdo v normálním životě potřebuje vkládat na účet 12x měsíčně? Já se tady omezím na dvě výplaty a to je vše. 

Další zajímavá věc je, že abych vůbec mohl dostávat výplatu, museli mi v bance vytisknout vzor nějakého šeku a ten jsem musel odevzdat v práci. Ne jak v ČR, že jen komukoliv dáte číslo účtu a on může provést přímý vklad. Tady to podle vysvětlení v bance je mnohem víc o ochraně soukromí. Taky to vůbec nechápu. O to víc mě pak překvapilo, když mi Pedja řekl, že nájem mu můžu posílat z internetového bankovnictví - stačí zadat email. Ano mají tady službu, kdy zadáte email příjemce a oni si podle toho dohledají jeho účet u kterékoliv banky a převedou mu peníze ihned. To je výborná věc, ale trochu mi to nezapadá do koncepce s potřebným šekem do práce. Stejně tak se asi moc nezatěžují s bezpečností. Přihlášení do IB je jen číslo hlavní karty a heslo. Při převodu peněz žádné potvrzovací SMS ani ověřování hesla. 

V neposlední řadě mě celkem překvapily bezkontaktní platby v obchodech. Zkoušel jsem platit českou kartou kolem 150 CAD (asi 3000 CZK) a platba v pohodě proběhla, aniž by po mně chtěli pin. Jsem myslel, že české banky mají limit 500Kč. Trochu se neorientuju, jak to vlastně přesně funguje. S kanadskou kartou je tam limit přesně 100 CAD, což už vůbec nechápu. 

Služby Komerční banky jsou taky super. Volal jsem s nimi, protože jsem potřeboval poslat novou kartu. Domlouva i zaslání proběhlo rychle a bez problémů. Karta je doma včetně instrukcí jak ji aktivovat. Mám s ní prý normálně zaplatit v obchodě vložením do terminálu, ale mám to prý udělat v ČR. Zkusil jsem to i tady, ale nefunguje to. Takže mi kartu sice v pořádku doručili, ale je mi k ničemu :)

A poslední věc. Mají tady předplacené kreditní karty. Vůbec jsem nevěděl, že něco takového existuje. Prostě jdete do obchodu, vyberete si kreditní kartu třeba s kreditem 200CAD, zaplatíte 200CAD hotově (plus nějaké poplatky) a máte kartu, kterou můžete normálně platit v obchodech, na internetu atd. Některé jsou jednorázové, některé jdou i dobíjet.

Vánoční trhy

Že se blíží Vánoce jde poznat i tady v Torontu. Ve výlohách obchodů jsou vánoční dekorace, rodinné domy jsou ověšené blikajícími světýlky, všude jsou velké nazdobené vánoční stromy a taky se tu otevřely vánoční trhy. Všude se chválí tím, že jsou hodnocením v TOP 10 na světě, tak jsme se o tom museli jít přesvědčit.

Mně osobně přijdou trhy v Brně, nebo třeba ve Vídni mnohem, ale mnohem lepší. Jelikož se v Kanadě nesmí na veřejnosti pít alkohol, tak zapomeňte na nějaký punč, nebo turbomošt. S tím jsem popravdě i počítal dopředu, takže mě to ani moc nepřekvapilo. Je tam jedno ohraničené místo, kde si můžete koupit nějaké svařené víno, nebo pivo, ale u výhodu stojí stráže a s kelímkem vás nepustí ven. Takže nuda. Co mě ale překvapilo ještě víc, tak tam nemají ani žádné pořádné jídlo. Viděl jsem jeden stánek s mini donuty a jeden stánek s nějakým grilovaným sýrem, ale kde jsou bramboráky? Nebo třeba klobásy a maso atd? Hlavně, že tam mají stánek s čokoládou Merci a ruské kolo. Tam už mě nikdy nikdo neuvidí :)

Ostatní

Kousek od domu nám otevřeli kluziště. Tak jsme si koupili brusle a samozřejmě v den, kdy jsme chtěli jít poprvé bruslit, začalo poprvé po měsící pršet. Bruslení celkově je tady hodně podporováno. Všechna kluziště co jsem viděl jsou zdarma, hned vedle jezera v Downtownu se na jednom každý víkend pořádá noční diskotéíka na bruslích taky zdarma. Zároveň jsem se zaregistroval do městkého systému, kde se obyvatelé můžou přihlašovat na různé kurzy, některé zdarma, jiné za nízký poplatek. Tak jsem se včera přihlásil do bruslení a taky na fotbal a od ledna začnu sportovat :)

Brusle jsem kupoval ve specializovaném hokejovém obchodě (protože v normálním sportu jsem nic nesehnal) a za tu půlhodinu co jsem tam strávil se v něm vystřídalo strašně moc lidí. Je vidět, že se blíží zima a Kanaďani se připravují na venkovní hokejové sezóny :) Nejvíc mě překvapil počet holek do patnácti let, které si chodily kupovat hokejky - to bylo tak 80% všech návstěv.  

Taky jsme konečně zařádali o druhé pracovní vizum a čekáme s čím se kanadská vláda vytasí :) V prosinci letíme na otočku do Brna, tak si aspoň vynahradím ty zkažené trhy co jsem tady musel zažít. Po návratu mám v plánu na Silvestra jet do Detroitu a na Nový rok navštívit zápas NFL, takže se mám na co těšit :)

Postřehy

1) Prakticky nikdo tu nezná florbal.  V práci jsem se ptal a opravdu nikdo nevěděl o čem je řeč. Guillermo, který sedí vedle mně, mi řekl, že ani nezná pravidla hokeje i přesto, že už v Kanadě bydlí přes deset let. Na internetu jsem našel jeden jediný florbalový tým, který je však asi 200 km od Toronto v nějaké vesnici. V tomto směru tedy žádné moc dobré zprávy. 

2) Český Vodafone nás má asi opravdu rád. Jinak si nedovedu vysvětlit, proč nás každý týden pravidelně vítá v Kanadě. Moje české číslo leží doma, celou dobu na stejném místě a Vodafone má stejně vždycky potřebu mi poslat SMS s přivítáním v Kanadě. Je to od nich hezké :)

3) Je neuvěřitelnej problém sehnat tady sálový boty. Prošel jsem několik obchodů a našel jen jedny jediný a k tomu ještě pěkně drahý.

4) Když jsem potřeboval vytisknout pracovní smlouvu, tak jsem našel takové menší copy centrum a po hodně dlouhé době jsem někde viděl používat Windows 95 :D

5) Nemají tady žádný aukční portál jako je třeba naše Aukro. Společně se stánkem s bramborákama na Vánočních trzích by to mohl být dobrý podnikatelský nápad :)

6) Nedá se tu sehnat perníkové koření.

7) Nevěřil bych, jak rychle se dá zapomenout psaní na české klávesnici. Proto mi to trvalo tak dlouho, než jsem napsal další příspěvek.

8) Posílal jsem si balík přes kanadskou poštu z Edmontonu. Celkem v pohodě, přišel email, kdy to doručí, ten den opravdu přišli a nikdo nebyl doma, tak hodili lístek, že balík bude k vyzvednutí další den od 13 hodin na poště. Další den ve 13:02 přišel email, ze balík je opravdu na poště a že si pro něj můžu přijít.