Zabydlujeme se

Tak už jsme tu dva týdny a postupně se zabydlujeme. Podepsali jsme dlouhodobou smlouvu na byt a taky jsme zjistili, že naši domácí Jelena a Pedja jsou vážně super. V Kanadě je zvykem platit při podepsání smlouvy dva nájmy najednou - první a poslední, který slouží jako nějaká záruka, že nezdrhnete bez placení. Jelena nám s poznámkou "My víme odkud jste" tento poslední nájem odpustila, tvářila se u toho jako by si myslela, že bychom jinak umřeli hlady. Dle všeho si mysleli, že se máme v ČR špatně jako v Srbsku. Zároveň nám hned druhý den Pedja přivezl novou televizi a tak mám od té doby o zábavu postaráno - PS4, NHL a nová FIFA :) Taky se na PS4 dá skvěle koukat na filmy a seriály přes Kanadský Netflix, sledovat MLB, NHL a tak :) Původně jsme chtěli hledat v Torontu nějaký větší byt, ale zjistili jsme, že to nebude potřeba. Tento je za dobrou cenu, má super polohu a kdyby chtěl někdo přijet na návštěvu, tak další čtyři lidi se tu úplně v pohodě vyspí. Takže až si najdu práci nikdo neotálejte s návštěvou :D

Počasí

Na začátku se opět vyjádřím k počasí. Je to tu jak na houpačce, vůbec nevíme, co si o tom myslet. Teď snad tři dny po sobě ráno bylo hnusně, pršelo, bylo chladno. Tak jsme se oblíkli a než jsme třeba za 20 minut dojeli do města, tak venku svítilo slunce a bylo 25 stupňů. Asi ale nejsme jediný, kdo má problém s tím, jak se obléct, když jde ven. Není vůbec vyjímkou, že potkáte někoho kdo jde v kraťasích, tričku a žabkách a za ním jde někdo v zimní bundě a botech. Poslední dva tři dny je ale opravdu nádherně, dnes bylo nějakých 26°C (pocitově 29°C podle internetu) a bylo úplně jasno. Tak uvidíme, jak to bude pokračovat, protože předpovědi letos hlásají extrémně studenou zimu. Snad se nedostaneme na -50°C, o kterých nám vykládal taxikář hned po příjezdu.

Hledání práce

Spoustu lidí mi pořád píše, jak jsem na tom s hledáním práce. Jednoduše řečeno - nic moc. Nejprve jsem musel udělat nové CV, tak aby splňovalo kanadské požadavky. Pak jsem odpověděl na několik inzerátů a už týden čekám na jakoukoliv odpověď :D Moc to tady neřeší, i Pedja říkal, že odpovědět trvá všem firmám dost dlouho. Mezitím se mi ale ozvala úplně jiná paní s nabídkou práce, takže jsme zašli na džus (bohužel bez vodky :( ) a dnes jsem měl telefonický pohovor s nějakým vedoucím vývoje v jedné firmě. Práce by to byla super, dobře placená, tak uvidíme, co z toho nakonec bude. Zároveň jsem si v mezičase zašel i na setkání programátorů a mám kontakty na další tři firmy, co nabírají lidi, tak to snad všechno dopadne dobře.

Kvůli práci jsem si musel už zařídit i kanadský telefon a tak kdyby se se mnou chtěl někdo spojit, moje nové číslo je +1 674 570 8364, české číslo však budu mít taky pořád dostupné v druhém mobilu. Ceny volání jsou tady podobné jako v ČR. Za neomezený tarif (včetně SMS po celém světě) a 3 GB dat platím 35 CAD (cca 640 Kč) měsíčně, což celkem jde - zvlášť když vezmu, že je to bez závazku a smlouvu můžu zrušit, kdy chci. Vyřídit si tarif byla otázka asi pěti minut a vše proběhlo úplně bez problémů.

Výlety

Jelikož ještě nemám práci, tak je celkem dost času na výletování. V době, kdy se všude na internetu píše, že v Brně bude od ledna roční šalinkarta za něco málo přes tři tisíce, tak my tady za podobnou částku jezdíme měsíc. MHD je tu vážně dost drahé. Jezdí tu autobusy, šaliny, kterým říkají streetcar a taky metro. Od spousty lidí jsem četl, jak je doprava v Torontu otřesná, ale my za dva týdny zatím neměli jediný problém. Na zastávkách prakticky neexistují jízdní řády, takže člověk nikdy není nervózní, že má nějaký vůz zpoždění. Zároveň mi však přijde, že veškeré spoje jezdí dostatečně často a není problém se dopravit kdykoliv a kamkoliv. 

Toronto Islands

Prvním z našich cílů byl výlet lodí na Toronto Islands. Za 7 CAD dostanete jízdenku na loď, která vás za deset minut dopraví na ostrovy, ze kterých je krásný výhled na Downtown. Dostat se z jednoho konce na druhý nám zabralo přibližně dvě hodiny, celou cestu je to pěkná procházka parkem. Řekl bych taková větší Stromovka, kde v různých částech lidé i normálně bydlí. Taky je tam dost velké discgolfové hřiště, molo, nějaký atrakce pro děti, pikniková místa a dá se tam i koupat na menších písčitých plážích. Určitě stojí za to se tam podívat, už jen kvůli tomu výhledu na město a rád bych se tam dostal někdy v noci. 

Royal Ontario Museum

Jelikož jsme si na začátku pobytu koupili CityPass, který umožňuje navštívit pět atrakcí (CN Tower, ZOO, Casa Loma, Aquarium a právě toto muzeum) za zvýhodněnou cenu, tak nám bylo líto toho nevyužít a šli jsme do muzea, kam bychom asi normálně nikdy nevlezli :) Zvenku muzeum vypadá dost extravagantně, jak je vidět na fotce dole :) Vevnitř nás přivítala velká kostra dinosaura, přesně taková jako ve filmu Noc v muzeu :) Potom už to byla celkem nuda. Většina muzea je věnována artefaktům z různých období lidstva - celé jedno patro je věnováno soškám a různým dalším nálezům z Číny a Japonska. Další patra už byly zajímavější. Pokrývaly vývoj zvířat od dinosaurů až po dnešní dobu, jedna expozice byla věnována minerálům a dalším kamenům, a  posledním patře byla super výstava o Egyptě a Římě. Poslední expozice pak pokrývala renesanci - bylo to stejné, jako kdybych si zašel na zámek v Jindřichově Hradci. Věřím, že lidi, kteří se zajímají o historii by byli schopni v muzeu strávit dost dlouho, my jsme to sfoukli za cca hodinu a půl. Jelikož jsme se nikde moc nezdržovali, tak je asi vidět, že muzeum je dost velké - má taky 4 patra.

Všude po muzeu bylo dost lidí z ochranky - hlídali, aby se lidi nedotýkali exponátů atd. Ochranka na sobě měla nápis "ROM SECURITY" - chvilku mi trvalo, než mi došlo, že ROM je zkratka pro Royal Ontario Museum a že opravdu nehlídají museum před Romy :D

A ještě jedna věc - už zvenku je vidět, že muzeum má v různých místech celkem zkosené zdi. Takže když si chcete stoupnout až ke zdi a orientujete se podle zlomu u podlahy, tak to není nejlepší nápad - protože si nejspíš dáte pěknou pecku do hlavy jako já a všichni se na vás budou divně koukat :D

Casa Loma

Cca dva kilometry pěšky od muzea je pak další atrakce - Casa Loma. Jdete, jdete, všude kolem mrakodrapy a najednou je před vámi Casa Loma - velký gotický dům, který se do okolí vůbec nehodí a působí jako pěst na oko. Mezi roky 1911 a 1914 si ho tam nechal postavit nějaký pán Henry Mill Pellat, který dělal něco s financema, přesně si nepamatuju co. Tři stovky dělníků za ty tři roky dokončily stavbu v celkově ceně 3,5 milionu kanadských dolarů. Je to vlastně takový zámek s velkou zahradou, pro nás Evropany nic neobvyklého, tady to berou jako obří super atrakci. Každopádně na to, že v něm žili jen dva lidé (a služebnictvo) je to celkem monstrózní stavba - tři nadzemní podlaží, 98 pokojů  a 6000 metrů čtverečních už se celkem využít dá. Má to i vlastní věž, ze které je opět krásný výhled po okolí - hlavně na Downtown z druhé strany než z ostrovů. A asi se tam celkem často dělají svatby, protože jsme tam zrovna jednu potkali. Bylo to vtipné, když mezi těmi všemi turisty běhaly družičky a snažily se něco vyřešit.

Ve sklepení je potom vinný sklípek a nějaká výstava vozového parku veteránů - toto však bylo v době naší návštěvy zavřené, protože dovnitř instalovali strašidla kvůli Halloweenu, takže mám jen fotku kostlivců přes zavřené prosklené dveře.

Toronto ZOO

Další v plánu byla torontská ZOO, která patří mezi desítku největších na světě. Kvůli velikosti musí taky ležet mimo centrum a dostat se do ní není úplná sranda. Po cestě, která trvala hodinu a půl, a třech přestupech jsme to ale zvládli. Jako jedna z mála zoologických zahrad na světě se v Torontu narodila dvě mláďata pandy velké. No zblízka zas tak velké nevypadají :D Pandy jsou asi to hlavní, na co tam lidi chodí - k jejich výběhu se stojí dokonce separátní fronta s naučnou stezkou, kde jsou vidět různá videa, jak se panda vyvíjí od narození, čím se živí, kde všude na světě jsou atd. Je to celkem zajímavé. Jelikož jsme tam byli ve všední den na začátku října, tak v ZOO skoro nikdo nebyl, ale stejně jsme na pandy stáli frontu cca 20 minut. Nedovedu si představit čekání v plné sezóně.

Celá ZOO je vážně velká - nachodili jsme cca 9 km a to jsme ani neviděli všechno. Právě kvůli končící sezóně bylo spoustu atrakcí zavřených, většina představení ve výbězích se konala jen o víkendech, ale i tak to bylo fajn. Aspoň jsme tam nemuseli trčet celej den a brzo se zase vydat na skoro dvouhodinovou cestu domů. 

A jelikož je Jakub idiot a zapomněl doma paměťovou kartu do foťáku, tak se můžete pokochat jen hnusnýma fotkama z mobilu :D

CN Tower

Asi poslední z těch profláklých věcí v Torontu je CN Tower. Od postavení v roce 1975 až do roku 2007 to byla se svojí výškou 553 metrů nejvyšší volně stojící stavba na světě. Poté ji překonala dubajská Burj Khalifa a od té doby už se "propadla" na páté místo. I tak je výhled zní super. Cestu nahoru jsme si naplánovali cca 40 minut před západem slunce. Dole nás zaskočila obrovská fronta lidí, kteří měli stejný nápad jako my a tak jsme západ slunce stihli jen tak tak. Pohled to byl krásný. Potom jsme tam strávili ještě nějakou dobu až do úplné tmy, abychom viděli noční Toronto. 

Hlavní  výhled je z výšky 346 metrů, kam nás vyvezl výtah za 58 sekund (rychlost výtahu cca 25 km/h). Podlaha výtahu je ze skla, stejně jako jedna ze stěn a vidíte teda celkem hezky kam zrovna "letíte". Na tomto patře jsou i dvě restaurace - jedna byla normálně přístupná s celkem přemrštěnými cenami a druhá byla uzavřená, protože tam někdo slavil narozeniny - doufám, že si taky jednou budu moct udělat takovou oslavu. Nedovedu si jen představit jak by někteří mí opilí kamarádi vysvětlovali taxikáři, kam pro ně má dojet. Po schodech se dalo slézt o patro níž, kde se nachází opět skleněná podlaha (každý si na ni musel sednout a fotit se) a taky se dá dostat na venkovní vyhlídku. Vydržet moc dlouho se tam nedá, protože tam celkem fouká a i když venku bylo kolem 25 stupňů, tak tam nahoře byla celkem zima. 

Vevnitř je všude po stěnách potom spoustu informací o celém CN Toweru. Např. jsme zjistili, že jsme v tu chvíli byli přesně 6699 km od Prahy. Pak jsme jen udělali pár fotek zářícího města a hurá do výtahu, který nás zase za necelou minutu svezl dolů. 

K normální vstupence se dá ještě dokoupit výhled z tzv. SkyPodu - výtah vás vyveze ještě o 100 metrů výš (do celkové výšky 447 metrů), kde je asi ještě lepší výhled. Podle oficiálních informací by měl být výhled za ideálních podmínek až 160 km, takže by člověk měl v klidu vidět Niagáry, které jsou vzdáleny jen 70 km. To se nám nechtělo platit, tak třeba někdy příště. Stejně jako bych si rád zkusil EdgeWalk - procházení se venku v 356 metrech nad zemí, bohužel s jištěním :D 

Woodbine Beach

Jak jsem psal výše, tak počasí se ještě na pár dní víc než umoudřilo a když nám z ČR přicházejí zprávy o zimních bundách a sněhu, my tady chodíme v letním oblečení. Ve čtvrtek 6.10. jsme byli na pláží - někteří se koupali a ti druzí opalovali. Nebude asi moc těžké uhodnout, kdo dělal co :D Ve vodě bylo asi pět lidí včetně mně, voda byla studená, ale nic hrozného, zvládl jsem už mnohem studenější jezera (jako třeba loni ledovcové Garibaldi Lake kousek nad Vancouverem) a tak jsem se musel vykoupat i tady :) Bylo to super.

V jezeře chodila taková příjemná paní, která říkala, že letos je počasí v říjnu extrémně výborný. Měla s sebou takový obří bublifuk a pouštěla bubliny po větru po vodě jezera. Vypadalo to dost zajímavě.

Po cestě zpátky jsme zjistili, že kousek od domu máme i levné kino, tak asi brzo půjdeme na nějaký film. 

Ostatní zážitky

Jinak se toho tady ani moc neděje. Zase mi natekl loket, že jsem s tím nemohl hýbat (děkuju klukům z SBS Bástr, že neumí hrát fair play), už jsem pomalu přemýšlel nad doktorem. Nakonec jsem si dal nějaký prášky na zánět, použil fenistil gel a taky bandáž za 2 CAD. Něco z toho celkem pomohlo a teď už to je jen nateklý, ale můžu s tím hýbat, tak snad to bude dál v pohodě. 

Další celkem zajímavá věc byla s výběrem peněz z bankomatu. Jelikož mám jeden výber měsíčně z bankomatu v zahraničí zdarma, tak jsem si říkal, že si v pohodě vyberu prachy na nájem. No to jsem se slušně přepočítal - všechny bankomaty tady v Torontu dávají maximálně 400 CAD na jeden výběr a k tomu ještě ve dvackách. Po dvou dnech zkoušení, jsem našel jeden bankomat, který dával i padesátky, ale pořád problém s výběrem maximálně 400 CAD najednou. Takže jsem musel vybírat na třikrát, a nájem se nám prodražil o dva poplatky bance (myslím, že 200 Kč :D). Včera jsem ale nakonec našel jeden, který umí dát až 800 CAD a tak další měsíc opět ušetříme :D 

Další zajímavá věc je tady třízení odpadu. Každý dům má tři poplenice - modrou, zelenou a černou. Do modré patří recyklovatelné věci, do zelené bio odpad a do černé normální odpad. K modré a zelené popelnici jsou na internetu manuály, co se tam smí a co nesmí dávat, já si to pořád nepamatuju. Každé úterý pak jezdí popeláři a popelnice vysypávají. Aby to však nebylo jednoduché, tak nám Jelena ukazovala kalendář, který dostane každý na začátku roku - každé úterý se vyváží jiné druhy popelnic a člověk si to musí hlídat a před dům dám vždy ty správné dvě, které se zrovna odváží. Až budou naši domácí na rok pryč, tak toto budeme dělat my, jsem na sebe zvědav :D

Postřehy

1) Ti z nás, kteří mají horší orientační smysl (Markéta :D) už trefé bez pomocí z města domů. Z pláže to dnes byl opět problém, ale třeba se to zlepší.
2) Bezplatná sportoviště, o kterých jsem psal minule, jsou po setmění osvětleny. Nevím do kdy, ale chodíme kolem parku, kde jsou baseballová hřiště a jsou normálně suprově osvícený i když na nich nikdo nehraje. Jaký to rozdíl proti Brnu, kde si na fotbale musíme za světla připlácet a minutu po skončení, nám je okamžitě vypínají i když hrajeme zrovna ligu. Celkem by mě ale zajímalo, jak se ta energie financuje, jestli by tady na tom nemohli nějak ušetřit.
3) Je tu portugalská čtvrť. Jeli jsme do ní 50 minut šalinou, po cestě jsem měl pocit, že by bylo rychlejší si zaletět rovnou do Portugalska. Každopádně tam mají všechny dobroty, které nás naučili jíst naši kamarádi v Portugalsku, takže jsme udělali velký nákup :)
4) V pátek 30. jsem poslal první várku pohledů a v úterý byly první v Brně. Extrémní rychlost, vůbec nechápu jak to udělali. Že by to naskenovali a v Praze zase vytiskli? Každopádně v ČR pohledy musely být někdy v pondělí, je sranda, že v jedné části v Brně je dokázali doručit už v úterý, jinde až ve čtvrtek a jinde ještě asi vůbec.
5) S novým mobilním tarifem se zítra pouštím do tréninku na sběrače dat na zápasech NHL. Nabídka, která se neodmítá - vstupenky zadarmo jako press a za každý zápas ještě 85 USD odměna. Kdyby to klaplo budu hodně spokojenej :) To stejné se pak dá udělat s NBA, tak uvidíme :)
6) Pořád jsem si nezvykl, že je všechno hrozně daleko. Sice už jezdíme víc MHD, ale často si řeknu, že je něco přece kousek a nemá smysl jet MHD a pak toho lituju :D
7) O2 TV nemá blokaci na polohu uživatele a tak se dá přes internet skvěle koukat na české programy. Když hrála Kometa se Spartou, domácí si museli myslet, že jsem se zbláznil :D

To je pro dnešek asi zatím všechno. Další dny mě čeká hledání práce a zařizování bankovního účtu, plus nějaká práce do ČR, takže se nudit určitě nebudu :) Taky bychom chtěli vypadnout někam mimo město, pokud to počasí dovolí. Takže vůbec nevím, o čem budu psát příště, ale věřím, že se něco objeví. Kdyby vás cokoliv zajímalo, tak pište do komentářů nebo tak :)

Jako vždy aktualizovanou fotogalerii najdete zde.